Dnes jsme zamrzli v Sihanoukville, jelikoz tento kout sveta je zgruntu hodny k okamzitemu uprku, rozhodli jsme se ze uprchneme a to hned ten den co jsme do techto prisernych koncin zavitali.
Jelikoz Sihanoukville je letovisko, ktere se snazi lapat turisty na podobna lakadla jako v letoviscich v Thajsku, ale v pravde horsi kvality, tak nema co nabidnout ani zhyckanym turistum a vzhledem k makabrozni premene na hybrid mezi skladkou a stavenistem brlohu pro navstevniky,tak ani cestovatelum, kteri nestoji o davy Amiku a ozralych pokerovanych dedku opecenych na slunci do krupava.
My jsme bohuzel zde, jelikoz nam majitel gesthousu, ktery nejspis patri mezi ty obzvlast vysmaty kambodzany, protoze se porad vali v nekde v utrobach svyho domu a kdykoli vyleze, tak si dopina kalhoty.Zkratka nam prodal listky na jedinou lod ktera opousti Sihanoukville a miri k Thajskym hranicim a nasmolil na ni znatenym zpusobem za asistence sve matky, ktera razitkovala, odjezd ve 12,00. Dopoledne jsme tedy vyrazili v tuktuku do pristavu. Pojizdeli jsme tedy smerem k pristavu, kdyz byla nadohled morska plan, tak jsme se vydali mezi kulnami lemovanymi plechovym plotem a tunami odpadku vsude kolem do pristaviste lodi, ktere vypadalo spise jako nejaka zatuchla leta neobydlena rybarska osada. A tam nam tuktukar a nejaci dalsi hlaholici kambodzani sdelili, ze lod odplouva v 11,00 nikolivek ve dvanact a tu se tuktukar rozzaril, ze nas tedy veme zpatky a cele to krasne vymyslel za cenu deseti dolaru. Dojeli jsme tedy zpatky a nechali si vratit penize za lodni listky, kdy nas soudruh co nam ty listky prekvapil argumentem, ze to neni jeho problem, ale problem lodni spolecnosti, ktera zmenila odjezd. Samozrejme nechtel tuktukarovi , ktereho nam navic sam dohodil odskodnit a soudruh tuktukar stale trval na cene deseti dolaru, ackoliv v Phom Penhu jsme platili za tricet km sedm dolaru a to na nas jeste cekal zhruba hodinu u poli smrti. Tuktukari zde maji zvlastni druh vymahani svych pozadavku, rekne si treba patnact dolaru za sedm km a kdyz se mu turista rozhodne dat castku adekvatni a obvyklou v miste, tak si penize nevezme a vyda se turistu pronasledovat a sledovat po meste.Coz se stalo nam. Tuktukarovi se ctyr5i dolary za sest km zdalo malo a tak se zamyslil a vyhodnotil, ze dalsich x dolaru mu bude vydano, kdyz se prichyti rukou za jeden z popruhu batohu a tim se moje lokomoce zacne zadrhavat a penize se zacnou jen hrnout. Nevypadl ani zlatak.